Je zvláštní, jak trocha vody změní chod tolika domácností. Nechci tady rozebírat kolik kde bylo vody. Je to hrozná katastrofa, zaplaveno bylo plno oblastí, plno lidí, a tak dále, a tak dále. Chápu bezmoc lidí, kteří v zaplavených oblastech žijí. Těch, kterým voda zaplavila obydlí už před jedenácti lety. Ale rozebírat to nechci. I nás se tahle katastrofa dotkla a zítra jdeme uklízet po té spoušti. O tom však mluvit nechci.
Spíš jsem si uvědomila, v momentě, kdy naše město začala zaplavovat voda, jak jsme oproti přírodě malincí. Můžeme si stavět protipovodňové hráze, budovat všelijaká zařízení, atomové elektrárny, ale proti přírodě nikdy nic nezmůžeme. Vždycky nad námi bude mít navrch. Stačí, aby si příroda usmyslela, že nám ukáže, kdo je tady pánem a je to. Párkrát zaprší, přežene se bouřka a je to. Půlka republiky je bezradná a odříznutá od světa.
Přírodu hold musíme respektovat a nezapomenout na ni.
Tak a protože se po těch deštivých dnech konečně udělalo krásně, jdu respektovat přírodu, když mě tak volá. Jdu si uvařit šálek čaje, nasadit sluneční brýle a číst si do té krásně zelené trávy.
Všem krásný den :)
snad se ozvu dřív než za půl roku ;)
zdroj obrázku: www.google.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní, že jste si udělali čas a okomentujete tento příspěvek!